Hodnotenie
7/10
 NÁKUPNÍ KOŠÍK
Košík:je prázdný
bez DPH:0.00 Kč
s DPH:0.00 Kč
 DOPRAVU ZAJIŠŤUJE
Česká poštaPPL
 DOPORUČUJEME

Toplink - katalog odkazů

Linkovník

Katalog www stránek

SEO katalog



 Facebook live stream
  • Přidáno: 14.08.2014   |   245 čtení / zobrazení

Žijeme ve století probiotik 

Léta jsme ignorovali a nedocenili dávno známý poznatek, že naše bytí, jeho kvalitu i trvaní pozitivně ovlivňují "přátelské" - probiotické bakterie. Při současném nezdravém způsobu života obzvlášť potřebujeme jejich pomoc, když narůstají požadavky zvyšovat obranyschopnost organismu, a tak předcházet vzniku a rozvoji různých civilizačních onemocnění. 

Neustále vlivy různých rizikových faktorů na lidský organismus a jejich spolupůsobení při rozvoji onemocnění nás nabádají k vyhledávání účinných a lehce dostupných prostředků, které jsou schopny chránit zdraví člověka. K těmto ochráncům zdraví patří i potraviny, které obsahují živé "přátelské" - probiotické mléčné bakterie. Tyto, pokud se nacházejí v potravinách v dostatečném množství, nás prokazatelně pozitivně ovlivňují. Vyvolávají zdravotně prospěšné účinky pomocí imunitní regulace, udržováním rovnováhy mezi prozápalově a protizánětlivě působícími faktory. 

Nejznámější skupinou takovýchto potravin fermentované mléčné a zeleninové produkty (jogurt, zakysanka, acidofilní mléko, kefír, bifidové mléko, brynza, kvašené zelí aj.) Zdravotně prospěšné účinky kyselého mléka se zmiňují již ve Starém zákoně. Před něco více než sto lety (v roce 1907) ruský vědec a nositel Nobelovy ceny, Ilja Mečnikov, vyslovil hypotézu, že dlouhověkost obyvatel některých kavkazských, středoasijských a balkánských národů je důsledek příznivé střevní kolonizace a nahrazení škodlivých mikroorganismů užitečnými, získanými konzumací kyselomléčných produktů av nich obsažených mléčných bakterií. Tato teorie se dnes všeobecně uznávána. 


Probiotika a imunitní systém 
Zdravá výživa závisí nejen na jejím složení, ale i od dobrého trávení, k čemuž je bezpodmínečně nutná spolupráce "přátelských" - probiotických bakterií, které žijí v symbióze v našem trávicím traktu. Proto bychom si je měli pěstovat a ne ničit například zbytečným užíváním antibiotik. Co jim naopak jednoznačně prospívá, jsou bílé jogurty a jiné zakysané mléčné výrobky, ale také kysané zelí a dostatek vláknin. 

Probiotické mléčné bakterie - laktobacily a bifidobakterie z jogurtů či kysaného zelí se usídlí na stěnách tlustého střeva, kde produkují kyselinu mléčnou a různé organické kyseliny. Díky nim patogenní a hnilobné bakterie hynou, a tak chrání především střevní sliznici před útoky jiných agresivních bakteriálních kmenů. Tím, že zajišťují zdravou funkci střeva, přímo posilují naši imunitu, protože buňky obranného systému se tvoří přímo ve střevech a hlavní část práce imunitního systému probíhá právě na povrchu střev člověka. Je totiž místem největšího rozsahu, kde se imunitní systém setkává s potravou. 

Střevní bakterie, sliznice a lymfatické tkáně vedou mezi sebou neustálý "trialog", který probíhá na rozsáhlé ploše 250-350 čtverečních metrů - to je povrch velikosti dvou sportovních hřišť. Právě proto není lhostejné, co se děje na této "třecí ploše", v níž organismus abstrahuje ze snědených potravin stavební látky a zbavuje se odpadu. Funkční porucha jedné z těchto složek má za následek nedostatečnou obranu a nedostatečnou imunologickou toleranci, která vyústí: a) do osídlení patogenními mikroorganismy nebo naopak b) do přehnané imunitní odpovědi na potravinové antigeny - alergie na některé potraviny. 

Pomoc mléčných bakterií 
Proces osídlování trávicího traktu bakteriemi se začíná narozením, potom kontaktem při kojení, a později přechodem ke konzumaci běžných potravin. Existují důkazy, že složení mikroflóry má význam na fyziologický vývoj celého organismu zvláště v dětství. Organismus dospělého jedince se snaží žít v symbióze s více než 400 druhy bakterií střevní mikroflóry. Ta je pro každého jedince typická a jedinečná svým složením a aktivitou. 

Zatímco žaludek a částečně i horní část tenkého střeva zdravého jedince obsahuje jen nepatrné množství bakterií (103 až 105 na gram obsahu), příčinou je nízké pH a rychlá pasáž. Dolní část tenkého střeva obsahuje už 108 bakterií av tlustém střevě je jich až 1012 na gram obsahu. Tedy tlusté střevo je jimi doslova přeplněné (až do 40% hmotnosti stolice připadá na bakterie). Z fyziologického hlediska má střevní mikroflóra složení, které zajišťuje rovnováhu. 

K jejímu porušení dochází při rozmanitých okolnostech: 
infekční i neinfekční onemocnění 
porucha metabolismu 
opakované stresové situace 
dietní chyba 
velmi častá antibiotická léčba 

Ve zdravém organismu tvoří bakterie přítomné v trávicím traktu dynamické společenství, ve kterém mají rozhodující vliv "dobré", mezi nimiž převládají zejména bakterie mléčného kvašení. Probiotické mléčné bakterie - laktobacily a bifidobakterie z jogurtů či kysaného zelí, které dostaly své pojmenování podle schopnosti zkvasit laktózu a mnohé jiné cukry na kyselinu mléčnou a další organické kyseliny, se usídlí na stěnách tlustého střeva. Díky nim patogenní a hnilobné bakterie hynou, protože produkcí kyseliny mléčné snižuje pH prostředí do kyselé oblasti, které se stává pro hnilobné bakterie nepříznivé. 

Neméně důležitá je i jejich schopnost produkovat bakteriociny - peptidy či proteiny s antibiotickými vlastnostmi. Zabraňují tak jednak uchycení, ale i přemnožení choroboplodných bakterií a současně neutralizují jejich nežádoucí vedlejší účinky. Některé produkují také vitaminy B a vitamin K. Už jen z těchto několika faktů vyplývá, že nepřetržitě se zde odehrávají procesy, které významně ovlivňují naše zdraví a vitalitu. 

V průběhu 20. století se shromáždilo několik pozitivních poznatků, dokumentujících působení jogurtu a jiných produktů mléčného kvašení, tzv. fermentovaných funkčních potravin, na lidské zdraví. Jogurt, acidofilní mléko a kefír - nejpopulárnější fermentované mléčné produkty mají více zdraví prospěšných účinků. 

Rozsáhlými studiemi se například zjistilo, že: 

redukují střevní infekce - potlačují růst choroboplodných bakterií, kvasinek a plísní 
syntetizují enzymy, které zvyšují stravitelnost bílkovin a vláknin 
mají hypoalergenní účinky proti mléčné bílkovině 
zvyšují vstřebávání vápníku a jiných minerálů a vitamínů 
zlepšují intoleranci laktózy 
stimulují imunitní systém 
mají antikarcinogenní aktivitu 
napomáhají pravidelnosti stolice a omezují pocit přesycenosti a nafukování 
snižují hladinu sérového cholesterolu 
jsou schopny působit preventivně a léčebně proti akutním průjmovým onemocněním bakteriálního a virového původu, průjmu po léčbě antibiotiky, cytostatiky a po ozařování i cestovatelské průjmu 
podporují vitalitu a dlouhověkost 
Deklarovaná zdravotní prospěšnost fermentovaných funkčních potravin souvisí nejen s přímou aktivitou živých probiotických mikroorganismů, ale is působením metabolitů, které vznikají jejich činností v průběhu fermentace. Hydrolýzou mléčných bílkovin probiotickými bakteriemi vznikají peptidy složené ze 3 - 20 aminokyselin s pestrou škálou účinků. Některé malé peptidy jako např. valyl-prolylprolín a izoleucyl-prolyl-prolin snižují krevní tlak. Během fermentace mléka vznikají i peptidy s opiátovými, hypnotickými účinky, např. kazomorfíny a laktorfíny. Jiné peptidy, zvané kazeinofosfopeptidy, zvyšují využitelnost vápníku a to tím, že ho udržují v rozpustné formě iv zásaditém prostředí distální části tenkého střeva. Fosfopeptidy mají význam iz hlediska transportu dalších minerálních látek. 

Není bakterie jako bakterie 

Ta střevní je dlouhodobým obyvatelem trávicího traktu se schopností žít a množit se v něm. Probiotikum je živá bakterie, která v trávicí troubě setrvává dočasně, vykoná prospěšnou činnost, ale není schopna dlouhodobé kolonizace. To zároveň vysvětluje, proč je třeba probiotika užívat dlouhodobě, aby bylo možné pozorovat jejich pozitivní efekt. Probiotika se přidávají do tzv. funkčních potravin. Čisté kultury se mohou aplikovat také ve formě kapslí, tablet nebo sirupů. 

Probiotika se musí konzumovat v potravinovém nosiči, který jim umožní přežít přechod mezi žaludkem a účinky žluče, aby mohli uplatnit své pozitivní působení v tenkém a tlustém střevě. Různé suplementy přítomné na trhu jsou určeny jednak zdravým lidem, a také postiženým s různými zdravotními problémy. Jejich léčebný účinek je dokonce příčinou označení "probiotické léky" či v širší skupině jako nutraceutika. K nejčastějším produktům patří některé ušlechtilé bakterie mléčného kvašení - bifidobakterie a laktobacily. 

Nejčastěji využívané mléčné bakterie 

Jako probiotikum jsou bifidobakterie (Bifi dobacterium lactis, Bifi dobacterium longum, Bifi dobacterium breve) a laktobacily (Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus rhamnosus, Lactobacillus bulgaricus a pod.). Tyto užitečné mléčné bakterie se vyskytují především ve fermentovaných mléčných výrobcích. 

Léčivé účinky mají jogurty s živými mléčnými kulturami, ale i nesterilizované kyselé zelí. V současnosti je také k dispozici mnoho možností, jak si užitečné bakterie ve střevě doplnit ve formě kvalitních potravinových doplňků. Kromě základní schopnosti - přežít transport žaludkem i tenkým střevem a alespoň dočasně kolonizovat trávicí trakt - je důležitý i obsah životaschopných bakterií. Nejstabilnější jsou probiotické produkty, obsahující bakterie mléčného kvašení ve formě spór. V jejich případě dochází ke klíčení spór bakterií až ve střevě, kde se podílejí na udržování, resp. obnově střevní mikroflóry. Druhá možnost je, že živé bakterie se nacházejí v lyofilizované formě v kapslích (ne v tabletách) odolávajících kyselému prostředí žaludku. Vhodně zvolené složení probiotických kultur a jejich průnik do střev v životaschopné formě může zabránit vzniku mnohých trávicích obtíží. 

Jak cíleně podpořit růst "dobrých" bakterií ve střevě? 

Během života se složení mikroflóry významně a výrazně mění. Mnohé studie prokázaly, že výživa a věk jsou hlavní faktory, které ovlivňují složení střevní mikroflóry. Soustavným nedostatkem vláknin ve stravě nebo s rostoucím věkem množství bifi dobaktérií klesá či zcela mizí. Množství enterokoků, enterokoků, enterobakterií a klostridií se naopak zvyšuje. To může vést k nárůstu patogenních a toxických škodlivin, rakovině a poruše funkce jater. 

Cíleně podpořit růst užitečných bakterií - probiotik můžeme pomocí tzv. prebiotik. Jde o nestravitelné potravinové složky, které příznivě ovlivňují hostitelský organismus tím, že selektivně stimulují (podporují) růst bifidobakterií a laktobacilů v tlustém střevě. Nestráviteľnosť prebiotik je stejná vlastnost, jakou má vláknina ve stravě, ale jejich fyziologické funkce se často liší. A tak některé prebiotika velmi selektivně stimulují růst a zároveň potlačují několik patogenní bakterie přítomné v mikroflóře, protože ty využívají prebiotika na svůj růst jen velmi málo nebo vůbec ne. 

Prebiotický princip je tedy založen na selektivní stimulaci takových mikroorganismů tlustého střeva, které jsou schopny rozkládat (hydrolyzovat) prebiotika na sacharidové monomery a využívat je pro svůj růst. Většina dnes používaných prebiotik se nachází přirozeně v rostlinných potravinách. Jedno z nejužitečnějších prebiotik je inulin. Mezi bohaté zdroje inulinu patří kořen rostliny cikorky, z níž se vyrábí i náhrada kávy nebo artyčoky konzumované ve formě salátu. Nicméně nejbohatším zdrojem je kořen čekanky obecné. Poznatky o jejích léčivých účincích byly známy již od počátku našeho letopočtu. Některé však mají sklon způsobovat nadměrnou plynatost. Proto se vyvinuly syntetické oligosacharidy, t. j. směsi glukózy a difruktózy, glukózy a trifruktózy nebo glukózy a tetrafruktózy, známé jako FOS (fruktooligosacharidy), které předcházejí tomuto nepříjemnému vedlejšímu účinku. Deset humánních studií dokumentovalo, že nejvýraznější účinek měly fruktooligosacharidy (FOS), pod jejichž vlivem došlo k nárůstu počtu bifidobakterií až 10násobně po příjmu 1 až 20 g FOS denně. 

Nová dimenze pro probiotika 

Zvyšuje se počet experimentů a studií, dokumentujících profylaktický a terapeutický účinek při stavech jako jsou průjmy, laktózová intolerance, atopický ekzém, snížení koncentrace LDL-cholesterolu, vytěsnění enteropatogenů ve střevě, prevence rakoviny, prevence alergií, prevence a léčba zánětlivých, též nádorových chorob střeva . Probiotika nabývají novou dimenzi, která se odráží v jejich neustálém rozvoji. 

Nepotvrzují se pouze jejich účinky, ale postupně se získávají informace o mechanismu jejich účinku na molekulární a buněčné úrovni. Studie s probiotickými bakteriemi poukazují na to, že vybrané kmeny mají potenciál příznivých účinků na lidské zdraví. Zejména jejich regulační, adjuvantní i protizánětlivý účinek na imunitní systém se ukazuje být více než slibný. Proto zařazení probiotických potravin do našeho denního stravovacího režimu je ten nejvhodnější krok, který můžeme udělat pro ochranu svého zdraví. 

V krátké budoucnosti budou probiotika nejen součástí zdravého životního stylu jako tzv. funkční potraviny (jogurty, kysané mléko, Fortify kované potraviny a potravinové doplňky), ale budou hrát i významnou roli při terapii a prevenci některých rozšířených civilizačních onemocnění. 

Autor článku: Katarína Horáková
reagovat   |   109.107.211.***   |   02. listopad, 11:23Lucie
Dobrý den, děkuji za opravdu pěkný článek! Je v něm vysvětleno úplně všechno. Popravdě jsem člověk, který nejí moc jogurty, ani sýry nebo jiné mléčné výrobky... A možná proto jsem dost často nemocná a taky už jsem měla několik zlomenin... no každopádně je mi 21 a už se o sebe starám sama a myslím že určitě existuje způsob jak si pomoci aniž bych musela jíst mléčné výrobky. A právě probiotika by mohli být to pravé. Upřímě sama bych na to nepřišla ale kolegině v práci užívá nějaký biopron a ptala jsem se jí na co to je a právě mi vysvětlila že jsou to přírodní probiotika na podporu imunity. tak jsem si je koupila taky užívám týden, tak nemohu soudit, ale snad mi to pomůže...
reagovat   |   109.231.161.***   |   01. prosinec, 21:25Markéta
Tak dobrý článek o probioticích jsem už dlouho nečetla. Je v něm hodně pravdy. Nejvíce mě ale zaráží, že se dnes ATB dávají kolikárt i zbytečně.. každopádně naštěstí ATB nejím jako lentilky, ale když už neí vyhnutí a musím je brát, užívám vždy u toho probiotika, již zmíněné Biopron z unikatnilekarna.cz. Ale na střeva celkově mají taky dobrý vliv bílé jogurty.
reagovat   |   46.227.13.***   |   25. leden, 16:21Terka
No jelikož kyselé zelí nebo jogurty úplně moc nemusím a většinou se musím přemáhat, abych je snědla, tak volím raději probiotika ve formě kapslí, které jsou mnohem jednodušší na pozření :) Kupuju si pravidelně biopron 9 premium a za ty 4 měsíce, co ho užívám pozoruji opravdové zlepšení. Nechytnu okamžitě rýmu, pokud je v práci někdo nachlazený a ani mě netrápí nafouklé břicho, které mě dříve zlobilo. Takže v užívání budu určitě i nadále pokračovat
reagovat   |   85.13.68.***   |   27. červen, 12:33Hanina
Dobrý den, i já se musím přidat k nepříliš dobrým zkušenostem s průjmem. Velice dobře jsem však začala snášet probiotikum. Já používám Biopron Forte, které s sebou beru i na dovolenou. Biopron Forte používá celá naše rodina jako prevenci již týden až dva před samotným odjezdem na dovolenou a pak po celou dobu dovolené. Manžel se chvíli spouzel, ale nakonec dostal před měsícem střevní chřipku a po tom, co mu Biopron Forte pomohl, řekl, že i on bude probiotika užívat.
 Informační centrum eshopu

Sýrařské sady                                  Syřidla
Chlorid vápenatý
Mlékárenské kultury                       Bylinky do sýrů
Plachty a tvarožníky
Sýrařské formy                                   Sýrařské vosk                                    Filtry na mléko                                  Ostatní pomůcky  


©Copyrith Milchema s.r.o. 2014

Doprava
Doba expedice
Poštovne
Možnosti platby
Jak nakupovat
Obchodní podmínky
Reklamace
Ochrana soukromí                               Kontakty                                                                                 

Milchema, spol. s r.o.
Tatranská 295
01701 Považská Bystrica
Slovenská republika
+421 0907 036 482
info@milchema.sk
www.milchema.sk